0A. Čtení na neděli 10.5.2020

3. neděle po Velikonocích Cantate

Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. Aleluja Žalm 98,1

Texty: 1 Petr 2,4-9  Jan 14,1-12  (Sk 6,1-7 )

 

Kdo vidí mne, vidí i mého Otce

Dnešní evangelní text nám opět nabízí několik cest k úvahám a meditacím:

1. Příbytky v nebesích – útěšný text, často užívaný při odcházení z tohoto světa

2. Ježíš jako cesta, pravda a život – text o základním směřování našeho života

3. Kdo zná Ježíše, zná i Otce – text o poznávání Boha

Kdo chce, můžeš se zastavit u jedné či druhé výpovědi a v klidu nad nimi meditovat.

Já se s dovolením zastavím u třetího tématu. Velmi úzce totiž souvisí s otázkami, které si (nejen) dnes mnohý z nás klade.

Kde je Bůh když jsem na dně, kde je Bůh, když jsem sám a opuštěný, kde je Bůh, když to bolí?

Křesťanství v podobě Ježíš Krista (více než kterékoliv jiné náboženství) dává na tyto otázky jasnou a jednoznačnou odpověď:

Kdo vidí mne, vidí Otce!

Možná to na prvý pohled tak jednoznačně nevypadá. ALE co nám tento text říká o Bohu?

To co dělá a prožívá Kristus, dělá a prožívá sám Bůh.

Co to tedy Kristus dělá?

– Přichází na svět do té nejlepší rodiny? – I kdepak, přichází do rodiny chudé a společensky ne příliš uznávané. Sami židé konstatují: Co může z Nazaréta vzejít dobrého?

– Jeho život je plný pokoje a harmonie? – Už jako dítě zažívá, co to je být psancem.

– A když pak prochází Palestinou, směřují jeho kroky k vlivným, učeným a bohatým lidem, aby dosáhl prestiže a podpory?

Ó nikoliv! Na jeho cestě ho doprovází prostí a chudí lidé.

– A když se setkává s trpícími, nemocnými nebo zavrženými lidmi, odvrací se od nich, protože je to jejich problém, jejich karma a můžou si za to sami? Ne uzdravuje, utěšuje, soucítí, zastává se jich a hlavně JE S NIMI!

A co on sám – Syn Boží a Syn člověka? Jak on to všechno prožívá?

Co cítí, když ho lidé pomlouvají, zrazují, zapírají? Je nad věcí, netýká se ho to?

NE! Bůh v Kristu svoji cestu světem neuskutečňuje se zdánlivým tělem a myšlením, které by přebývalo v nebesích.

On se stal skutečným člověkem.To si každý rok připomínáme v radostné vánoční zvěsti.

Proto také prožívá pravý zármutek a strach, zakouší pravé zklamání a cítí pravou bolest.

Když apoštol Tomáš chce vložit prsty do jeho ran, možná to nedělá proto, že by nedokázal věřit v |Ježíšovo vzkříšení, ale proto, že nedokáže uvěřit, že by jeho utrpení bylo skutečné.

Tomáš mě vždy připadal jako introvert, který má logické uvažování, umí pokládat ty správné otázky a o odpovědích dlouho přemýšlí. Ta dnešní Ježíšova odpověď na jeho otázku – Potřebuji vědět, kam jdeš, abych znal cestu – nepadla stranou, ale dlouho v něm krystalizovala. A nakonec vytryskla v ono jedinečné vyznání: „Ty jsi můj Pán a můj Bůh!“

Tomáš byl první, kdo poznal, že Ježíš není „jen“ vyvolený Mesiáš, tedy stále jen jeden z lidí, ale pravý Bůh, jenž se stal člověkem. Pohled na Kristovy rány mu dal pochopit velikost a hloubku Boží lásky k člověku a vlastně i to, kde je Bůh, když ho potřebuji.

ON JE TU S ČLOVĚKEM! Stejně jako byl Ježíš s učedníky je i dnes s každým z nás. On spolu s člověkem trpí, pláče, soucítí a všemu, co prožívá, rozumí. Není nad věcí, vždyť on sám to prožil také. Dokonce rozumí i tomu, když v zoufalství voláme: „Kde jsi Bože! Bože, proč jsi mne opustil?“

Ale to není všechno! On do toho našeho životního pachtění přináší i velkou útěchu a zaslíbení: „Neboj se, nechvěj se úzkostí! Tak jako jsem já tady s tebou na zemi, až přijde čas, budeš i ty se mnou v domě mého Otce! Už jsem ti tam připravil místo. Můžeš se na mne spolehnout! „

Přímluvy 

Bůh nás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu.Proto mu svěřme své prosby a volejme: Prosíme tě, vyslyš nás!

  1. Modleme se za mocné v naší zemi a jejich odpovědnost za své postoje a jednání.

  2. S vděčností za dar míru se modleme k Bohu za ochranu naší země před všemi formami útoků a války. Modleme se za obyčejné lidi zakoušející válku, hlad či bezmoc kdekoli ve světě, aby je Pán posílil a vysvobodil.

  3. Modleme se za déšť a za místa již nyní sužovaná suchem.

  4. Modleme se za konec pandemie koronaviru a omezení jejích následků u nás i ve světě.

  5. Modleme se za požehnání pro všechny matky a prosíme za všechny, které jsou na na výchovu a péči o své děti sami.

  6. Vlastní přímluvy

Bože, ty jsi nás učinil živými kameny pro duchovní chrám. Veď nás, aby se tvé slovo a spása šířily stále více. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.

Přímluvy jsou koncipované na základě aktuálních událostí podle Pastorace.cz

U tohoto článku nemůžete přidávat komentáře.