Přivítání: Moji milí, Dnes je 33.neděle v mezidobí-předposlední neděle církevního roku( první adventní nedělí nám v církvi začíná nový liturgický rok). Dnes si také připomínáme 350 výročí úmrtí JAK , a v nastávajícím týdnu budeme slavit 31 let od sametové revoluce. Konec církevního roku (i začátek Adventu) je spjatý s texty o konci světa a druhém příchodu Ježíše Krista. To se bude odrážet i v našich písních, které ,opět připomínám, nejsou určeny k poslechu, ale abyste si je zazpívali s námi
Píseň Duch a nevěsta (inspirovaná 22.kp knihy Zjevení Janova)
1. Duch a nevěsta dí: „Tak jen pojď“, slyšíš-li jej, řekni též: „Pojď.“ A kdo žízeň má, ten ať přijde též, vodu života zadarmo může pít.
2. Aleluja, tak Pána chval, aleluja, tak Pána chval ,aleluja, tak Pána chval, aleluja, tak Pána svého chval!
D: Ve jménu Otce i Syna (+) i Ducha svatého.
L: AMEN.
D: Milost a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista ať je s vámi.
L: I S TEBOU.
DOZNÁNÍ HŘÍCHŮ
D: Doznejme před Pánem své hříchy, abychom mu mohli sloužit s čistým srdcem.
— Chvíle ticha.–
D: Smiluj se nad námi, Pane. – L: Hřešili jsme proti tobě.
D: Ukaž nám své milosrdenství. – L: A dej nám svou spásu.
D: Pane Ježíši Kriste, Synu Boží, smiluj se nad námi. Vysvoboď nás ze zajetí hříchu, ať tě opravdu můžeme následovat v novosti života. L: AMEN.
Píseň Ovečka kudrnatá- písnička nejen pro děti
1. Ovečka kudrnatá, běloučká jako vata, zbloudila v širou dál, pastýř ji vyhledal, šťasten s ní domů chvátá.
2. Ó, Pane, slyš prosby mé, srdéčko zatoulané vezmi si do dlaní, Tvá dlaň je ochrání, už chce být navěky Tvé.
~ NASLOUCHÁNÍ BOŽÍMU SLOVU Z PÍSMA ~
Modlitba před čtením :
D:Otevři, Pane, uši našich srdcí, abychom slyšeli a přijali tvé SLOVO.
L:AMEN.
1. čtení z Písma 1Te 5,1-11
1Není nutné, bratří, psát vám něco o době a hodině.2Sami přece dobře víte, že den Páně přijde, jako přichází zloděj v noci.3Až budou říkat ‚je pokoj, nic nehrozí‘, tu je náhle přepadne zhouba jako bolest rodičku, a neuniknou.4Vy však, bratří, nejste ve tmě, aby vás ten den mohl překvapit jako zloděj.5Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani temnotě.6Nespěme tedy jako ostatní, nýbrž bděme a buďme střízliví.7Ti, kdo spí, spí v noci, a kdo se opíjejí, opíjejí se v noci.8My však, kteří patříme dni, buďme střízliví, oblečme si víru a lásku jako pancíř a naději na spásu jako přilbu.9Vždyť Bůh nás neurčil k tomu, abychom propadli jeho hněvu, nýbrž abychom došli spásy skrze našeho Pána Ježíše Krista.10On zemřel za nás, abychom my, ať živí či zemřelí, žili spolu s ním.11Proto se navzájem povzbuzujte a buďte jeden druhému oporou, jak to již činíte.
Zpěv ALELUJA!
D: Čtení svatého evangelia podle Matouše
Mt 25,14-30
14Bude tomu, jako když člověk, který se chystal na cestu, zavolal své služebníky a svěřil jim svůj majetek;15jednomu dal pět hřiven, druhému dvě, třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval.16Ten, který přijal pět hřiven, ihned se s nimi dal do podnikání a vyzískal jiných pět.17Tak i ten, který měl dvě, získal jiné dvě.18Ten, který přijal jednu, šel, vykopal jámu a ukryl peníze svého pána.19Po dlouhé době se pán těch služebníků vrátil a začal účtovat.20Přistoupil ten, který přijal pět hřiven, přinesl jiných pět a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi pět hřiven; hle, jiných pět jsem jimi získal.‘21Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘22Přistoupil ten se dvěma hřivnami a řekl: ‚Pane, svěřil jsi mi dvě hřivny; hle, jiné dvě jsem získal.‘23Jeho pán mu odpověděl: ‚Správně, služebníku dobrý a věrný, nad málem jsi byl věrný, ustanovím tě nad mnohým; vejdi a raduj se u svého pána.‘24Přistoupil i ten, který přijal jednu hřivnu, a řekl: ‚Pane, poznal jsem tě, že jsi tvrdý člověk, sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal.25Bál jsem se, a proto jsem šel a ukryl tvou hřivnu v zemi. Hle, zde máš, co ti patří.‘26Jeho pán mu odpověděl: ‚Služebníku špatný a líný, věděl jsi, že žnu, kde jsem nezasel, a sbírám, kde jsem nerozsypal.27Měl jsi tedy dát mé peníze peněžníkům, abych přišel a to, co mi patří, si vybral s úrokem.28Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven!29Neboť každému, kdo má, bude dáno a přidáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má.30A toho neužitečného služebníka uvrhněte ven do temnot; tam bude pláč a skřípění zubů.‘
D: Slyšeli jsme Slovo Boží.
L: Bohu díky.
~ KÁZÁNÍ
Neužitečný služebník Mt 25,14-30
Přiznám se, že když jsme si četla text dnešní neděle, velmi zhluboka jsem si povzdechla: Proč, proč zase takový text? Drsný, na hlavu postavený a pozitivní závěr, abyste hledali lupou. Ale co s tím nadělám! Je to evangelium, je to slovo Boží, říká to sám Ježíš, tak to asi bude důležité slovo i pro nás. !
Když jsem pak chvíli přemýšlela, napadlo mne, že asi podobně jako na mne (či na vás) musela ta slova zapůsobit i na Ježíšovi posluchače – jeho učedníky. Neříká to davům, ale pouze jim a vzápětí na to se začíná odvíjet velikonoční drama. Úplně si dokážu představit, jak se všichni usadili, nahodili zbožný úsměv v očekávání, co pěkného jim zase Ježíš řekne a pak jim spadne brada: Kdo má, tomu bude dno a přidáno a kdo nemá, tomu bude odňato i to co má!
Slyšeli jsme dobře? Opravdu zde Ježíš odměňuje ty podnikavé a úspěšné a zavrhuje neschopného lůzra? Není to tak trochu proti veškeré logice jeho učení? Copak neblahoslavil tiché, trpící, plačící ?
Myslím, že Ježíšův záměr mohl být právě v tom, aby šokoval, probral nás ze zajetých představ a donutil nás přemýšlet (přinejmenším mne)
Takže, na začátku přemýšlení nad tímto textem, se jako první vynoří myšlenka, že ty hřivny jsou naše vrozené schopnosti, nadání, charakterové přednosti- které ve větší či menší míře každý z nás má a je potřeba je během života rozvinout a zúročit. A lenoch, který neudělá ani to málo, co by mohl, je hoden zavržení. S tím mohou jistě všichni souhlasit. Ale je tato všeobecná pravda to, co chtěl Ježíš v posledních dnech svého pozemského života sdělit? Přemýšlejme dál:
Čteme li pozorně, zjistíme, že ti pilní služebníci, neúročí svěřené hřivny pro sebe, ale pro svého pána. Jemu odevzdají svěřenou hřivnu i veškerý zisk z ní! A všichni dostanou stejnou odměnu: Mohou vejít v radost svého Pána! (do Božího království).
1. Poučení: Úročení našich obdarování má smysl pouze tehdy, děláme li to nikoliv pro vlastní zisk, ale pro Pána, Všeobecněji bychom mohli říci: neděláme to pro sebe, ale pro druhé, pro dobro tohoto světa. Pro Boha není důležité, jak moc jsme své schopnosti rozvinuli, kolik jsme toho dosáhli, ale co bylo tím naším motivem, co bylo tou hnací silou.
2. Poučení: bez ohledu na výnosy, všichni dostávají stejnou odměnu. Připomíná nám to podobenství o dělnících na vinici, kdy ti, co dělali celý den, půl dne či poslední hodinu také dostali stejně
Kdo má, tomu bude přidáno- Ono to přirovnání k finančnímu podnikání, začíná dávat smysl. Např.: Každý z nás dostal dar lásky- schopnost milovat. Jistě, jsme ovlivnění prostředím, výchovou-ale základ této schopnosti v sobě má každý. A pokud se o tento dar rozdělíme (investujeme jej do druhých) pak se nám začne vracet i s úroky- nejen že nám láska bude dána zpátky, ale bude jí víc, bude jí přidáno. Já vím, že láska je poněkud abstraktní pojem, ale je jasné, že tím není myšlena romantická zamilovanost. Pod pojem láska možná můžeme zařadit všechno, co děláme bez ohledu na vlastní zisk. Láskyplný úsměv, útěšné slovo, soucítění, zastání se druhého či jakákoliv pomoc, jež nepramení z vypočítavosti…..
Člověk, který takto rozdal své srdce, nedosáhne možná lidské slávy a úspěchu, ale bude milován-ta láska se mu vrátí i s úroky.
A ten, kdo si schopnost milovat nechá jen pro sebe (miluje jen sebe sama), kdo do druhých investuje jen s vidinou vlastního zisku, možná dosáhne slávy a úspěchu, ale nebude milován … Peníze dělají peníze a láska dělá lásku.
A protože Boží království je královstvím lásky, je jasné, že ten, kdo svoji schopnost milovat nerozvinul ani jedním malým procentem-se v takovém království jen těžko bude cítit dobře. Sám sebe odsoudí k životu v temnotě. Bude mu odňato i to, co má.
A ještě tu mám poučení č.3: Pán , který rozdal hřivny se vrátil až po dlouhé době. Jinými slovy: všichni měli na své podnikání s hřivnami dostatek času. Dokud se pán nevrátil, pořád tu byla možnost, něco se svojí hřivnou udělat. Celé podobenství je hlavně o tom třetím neužitečném služebníkovi a Ježíš svým slovem úmyslně šokuje možná právě proto, aby tyto neužitečné služebníky (= je určeno především do vlastních řad) probral z nečinnosti, aby se svými hřivnami začali podnikat, dokud je čas.
Tak tolik tedy moje přemýšlení a teď můžete začít vy!
Chvíle ticha
Píseň „Vzácný hosti, přijď již“ je o pocitu beznaděje v tomto světě a návod, kam se obrátit pro světlo naděje.
1. Dům na písku postavený, lampa, která zhasíná, dlouhé chvíle beze změny, smutná svatba bez vína.
R: Který divy činíš, navštiv naše smutné dny, ty první a poslední vzácný hosti přijď již.
2. Člun od kotvy utržený, kotva na dně bez lodi, peníz neplatné už měny, strom, který nic nerodí.
3. Hyne zrno na úhoru, bují plevel na poli, pověra chce přenést horu zmařená sůl nesolí.
4. Oči halí mlha vlčí, lásku z domu vyhnal strach, naděje už dávno mlčí, sedm duchů přešlo práh.
PŘÍMLUVY ~
Ježíš shrnuje základní přikázání: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ S vědomím Boží lásky k nám nezůstaňme lhostejní k nemocem a bolestem našeho světa:
Nebeský králi, prosíme tě o řešení nebezpečného vývoje pandemie covidu, a za ty, kteří s touto nemocí zemřeli, dnes pak zvláště za pana Františka Hermana Pane smiluj se.
Bože, náš nebeský Otče, děkujme za politickou svobodu, ve které smíme od listopadu 1989 žít. Chraň v naší zemi, prosíme, odkaz Sametové revoluce. Zastav nárůst totalitaristických, populistických a extrémistických tendencí a naším vládnoucím představitelům dej pokoru a moudrost Pane smiluj se
Dobrý Bože, děkujeme ti za učitele národů Jana Amose Komenského, a za všechny moudré lidi, jejichž myšlenky nás osvěcují a přibližují tobě. Prosíme tě, ať s odkazem jejich víry naděje a lásky moudře hospodaříme a předáváme je i těm, kdo přijdou po nás. Pane smiluj se
Svatý Bože, prosíme o pomoc požehnání všem našim blízkým, přátelům a kamarádům, dnes pak zvláště vyprošujeme požehnání pro Marušku Vosáhlovou a její rodinu, minulou, současnou a budoucí, jmenovitě pak za bratra Vilíka Vosahla, sestru Terezku Vosáhlovou, maminku Marii Sterzovou, tatínka Miroslava Vosáhla, a dědečka Jiřího Sterze.“ Pane smiluj se
Dobrý Bože, prosíme tě za všechny nemocné a slabé, za všechny, kteří se utápí ve smutku a depresích, buď jim světlem a posilou. Pane smiluj se
Bože, ty jsi naše síla a náš zachránce. Vysvoboď nás ze všech protivenství a dopřej nám své požehnání. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.
D: Modleme se společně, jak svou církev naučil náš Pán:
D+L: Otče náš, – který jsi v nebesích,- posvěť se jméno tvé, -přijď království tvé. – Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. – Chléb náš vezdejší dej nám dnes – a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. – A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od Zlého.- Neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen.~ POZDRAV POKOJE ~
D: Vzkříšený Ježíš přišel ke svým ustrašeným učedníkům s pozdravem pokoje. Proto i my dnes posíláme všem tento pozdrav: Pokoj vám!
L: „Pokoj tobě!
~ MODLITBA ~
D: Modleme se s Janem Amosem Komenským:
„Dej, milý Pane Bože, ať umíme počítat kratičké dny svoje na světě a ať moudře sobě počínáme, vědouce, že tu místa pro nás k přebývání není. Časové sami k cíli věčnosti nás ustavičně pobádají. Všecko moje prohřešení dnešní, Pane Bože můj, ty uveď, prosím, v zapomenutí věčné. Ať to mně ani tobě na věky nepřichází na paměť. A když večer mého života přijde, zamlouvám sobě, Pane Bože můj, u tebe skrýši, ve které by bezpečné bylo mé odpočinutí.“
– L: AMEN.~ POŽEHNÁNÍ ~
D:Pán s vámi!
L: I s tebou!
D: Požehnej nás všemohoucí Bůh Otec i Syn (+) i Duch svatý. L: AMEN.
Píseň „V nebi je trůn“ je opět inspirovaná texty knihy Zjevení
R: V nebi je trůn, v nebi je trůn, v nebi je trůn pravdy hlavní sídlo, v nebi je trůn, v nebi je trůn všem vladařům připomínej.
1. Člověče, chceš být vládcem, chceš vrýt svůj obraz dnům, jen seď na zemi blázne a nesedej na ten trůn.
2. Neumí člověk vládnout, zpije se mocí svou, má pravdu pevně v rukou raději než nad sebou.
3. Vládce, co k davům mluvíš, co kdybys jednou ztich, co kdybys tak jednou poklek hlavu svou ve dlaních?
4. Ani král ani rada moudrých ani kněží ani lid, jen ten Beránek zbitý je hoden tu moc vzít.
5. Kdo jsou ti krásní lidé v šat bílý odění, to jsou ti, co k trůnu přišli z velikého soužení.
6. Já padl k jeho nohám, On za ruku mě zdvih, řek já jsem služebník tvůj a tvých bratří bezmocných.