Celou bohoslužbu najdete na https://youtu.be/p5QQMhkP_oY
5. neděle postní Judica
Dopomoz mi, Bože, k právu, ujmi se mého sporu, dej mi vyváznout před bezbožným pronárodem, před člověkem záludným a podlým!Tys přece moje záštita, Bože. Žalm 43,1-2
Texty: Jan 11,1-45 Ezechiel 37,1-14 (Římanům 8,8-11)
Dnes, protože je všechno trochu výjimečné, si dovolím narušit zaběhlý řád bohoslužby a to co bude následovat, bude kombinace čtení evangelia a kázání. To, co jsme v uplynulých nedělích slyšeli a co uslyšíme dnes,jsou ve své podstatě Janova kázání prvokřesťanským obcím. Zkusme si tedy my sami sebe představit jako Janovy posluchače.
Jan čte základní text příběhu o vzkříšení Lazara .Původní vyprávění by mohlo znít asi nějak takto:
Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta. Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“ Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.Byla to jeskyně a na ní ležel kámen. Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen! Zvedli tedy kámen. (Ježíš) zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“ Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“
A nyní následuje Janovo kázání – náš dnešní text z J 11,1-44
Čtěte a poslouchejte bedlivě (jsou tam 3 pasáže -rozhovor s učedníky, rozhovor se sestrami a dění u hrobu)
Byl nemocen jeden člověk, Lazar z Betanie, z vesnice, kde bydlela Marie a její sestra Marta.2To byla ta Marie, která pomazala Pána vzácným olejem a nohy mu otřela svými vlasy; a její bratr Lazar byl nemocen.3Sestry mu vzkázaly: „Pane, ten, kterého máš rád, je nemocen.“4Když to Ježíš uslyšel, řekl: „Ta nemoc není k smrti, ale k slávě Boží, aby Syn Boží byl skrze ni oslaven.“5Ježíš Martu, její sestru i Lazara miloval.6Když uslyšel, že je Lazar nemocen, zůstal ještě dva dny na tom místě, kde byl.7Teprve potom řekl svým učedníkům: „Pojďme opět do Judska!“8Učedníci mu řekli: „Mistře, není to dávno, co tě chtěli Židé kamenovat, a zase tam chceš jít?“9Ježíš odpověděl: „Což nemá den dvanáct hodin? Kdo chodí ve dne, neklopýtne, neboť vidí světlo tohoto světa.10Kdo však chodí v noci, klopýtá, poněvadž v něm není světla.“11To pověděl a dodal: „Náš přítel Lazar usnul. Ale jdu ho probudit.“12Učedníci mu řekli: „Pane, spí-li, uzdraví se.“13Ježíš mluvil o jeho smrti, ale oni mysleli, že mluví o pouhém spánku.14Tehdy jim Ježíš řekl přímo: „Lazar umřel.15A jsem rád, že jsem tam nebyl, kvůli vám, abyste uvěřili. Pojďme k němu!“16Tomáš, jinak Didymos, řekl ostatním učedníkům: „Pojďme i my, ať zemřeme spolu s ním!“17Když Ježíš přišel, shledal, že Lazar je již čtyři dny v hrobě.18Betanie byla blízko Jeruzaléma, necelou hodinu cesty,19a mnozí z Židů přišli k Martě a Marii, aby je potěšili v zármutku nad jejich bratrem.20Když Marta uslyšela, že Ježíš přichází, šla mu naproti. Marie zůstala doma.21Marta řekla Ježíšovi: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.22Ale i tak vím, že začkoli požádáš Boha, Bůh ti dá.“23Ježíš jí řekl: „Tvůj bratr vstane.“24Řekla mu Marta: „Vím, že vstane při vzkříšení v poslední den.“25Ježíš jí řekl: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.26A každý, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky. Věříš tomu?“27Řekla mu: „Ano, Pane. Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Syn Boží, který má přijít na svět.“28S těmi slovy odešla, zavolala svou sestru Marii stranou a řekla jí: „Je tu Mistr a volá tě.“29Jak to Marie uslyšela, rychle vstala a šla k němu.30Ježíš totiž dosud nedošel do vesnice, ale byl ještě na tom místě, kde se s ním Marta setkala.31Když viděli Židé, kteří byli s Marií v domě a těšili ji, že rychle vstala a vyšla, šli za ní; domnívali se, že jde k hrobu, aby se tam vyplakala.32Jakmile Marie přišla tam, kde byl Ježíš, a spatřila ho, padla mu k nohám a řekla: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.“33Když Ježíš viděl, jak pláče a jak pláčou i Židé, kteří přišli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen34řekl: „Kam jste ho položili?“ Řekli mu: „Pane, pojď se podívat!“35Ježíšovi vstoupily do očí slzy.36Židé říkali: „Hle, jak jej miloval!“37Někteří z nich však řekli: „Když otevřel oči slepému, nemohl způsobit, aby tento člověk neumřel?“38Ježíš, znovu rozhorlen, přichází k hrobu. Byla to jeskyně a na ní ležel kámen.39Ježíš řekl: „Zvedněte ten kámen!“ Sestra zemřelého Marta mu řekla: „Pane, už je v rozkladu, vždyť je to čtvrtý den.“40Ježíš jí odpověděl: „Neřekl jsem ti, že uvidíš slávu Boží, budeš-li věřit?“41Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: „Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel.42Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal.“43Když to řekl, zvolal mocným hlasem: „Lazare, pojď ven!“44Zemřelý vyšel, měl plátnem svázány ruce i nohy a tvář zahalenu šátkem. Ježíš jim řekl: „Rozvažte ho a nechte odejít!“45Mnozí z Židů, kteří přišli k Marii a viděli, co Ježíš učinil, uvěřili v něho.
V kostele bych se vás zeptala: „Jaký pocit z toho máte a co na vás nejvíce zapůsobilo?“ Ale protože teď vaše odpovědi neslyším, podělím se s vámi o své pocity a poznatky.
Můj prvotní pocit je: „Wow, to byl ale nářez.“ Po hlubším zkoumání svých pocitů mohu říci, že mi ten příběh přinesl velikou útěchu.
Myslím si, že prvotním záměrem Janovým bylo povzbudit posluchače v důvěře v Ježíše. Nejen v to, že Ježíš je mocný a může i nemožné, ale i v důvěře v to, že, Ježíš ví co dělá. Když nepřijde za Lazarem hned a nechá ho umřít- ví co děla. Sám to učedníků řek: umřel, abyste uvěřili- oxymoron- Když mě neodpovídá na moje prosby hned, tak to ještě neznamená, že říká NE. Stane se to, ale trochu jinak, než si představuji, či v jiném pořadí.
Je jasné, že tou nejdůležitější větou celého Janova kázání je ono „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít.“ To je základní kámen křesťanství a pro toho, kdo opravdu věří, je to velké slovo útěchy. Zbavuje ho totiž strachu ze smrti. A ten, kdo nemá strach ze smrti, může žít mnohem svobodněji, plněji.
Mě osobně dnes ale nejvíce zaujala jedna věta, ovšem 2 x řečená a 2 různými lidmi. Najdete ji ?
„Pane, kdybys byl zde, nebyl by můj bratr umřel.“ Marta i Marie se pro jednou na něčem shodly. Mě se navíc líbí, že ta prakticky zaměřená Marta je nyní hlavní teologicky diskutující s Ježíšem, ne ona zbožně mystická Marie. Ukazuje se, že Marta má velkou víru- možná větší než Marie, ale nedělá s tím žádné velké štráchy. -Já věřím, že ty jsi Mesiáš– a teď už bych měla jít za Marií. – prostá, věřící a praktická Marta. Mimochodem toto vyznání je v Bibli jen 2x- jednou od Petra (kterému to zjevil Bůh, takž možná ani nevěděl, co říká) a jednou od Marty-jíž to ale vytrysklo ze srdce. Ona tomu prostě věřila.
„Pane, kdybys byl zde, nebyl by náš bratr umřel.“ Ježíš mohl uzdravit Lazara i na dálku . Ta slova vyjadřují, jak moc pro obě sestry byla Ježíšova přítomnost důležitá. Když se mnou je Ježíš tak mám záruku toho, že všechno dobře skončí….jak zpíváme v Taizé písni“ když kráčím s ním nemusím se bát“. Ježíš tehdy jako člověk nemohl být na více místech najednou. Ale vzkříšený a oslavený Ježíš tu moc má ! A tak ,každý, kdo jako Marta s Marií vroucně touží po jeho blízkosti, ji má! Ježíš s ním je!Slova těchto sester mi připomněla, jak moc důležité je pro mě vědomí toho, že tu Ježíš se mnou je! Je se mnou- v mém domově a je i s každým z vás ve vašich domovech .
A ještě mě v tom textu povzbudila a přinesla útěchu jedna věta. „Ježíšovi vstoupily do očí slzy“ Možná tím chtěl Jan říci něco jiného, ale pro mě to znamená: Přesto, že Ježíš věděl, že za chvíli Lazar vystoupí z hrobu, plakal s plačícími. V té chvíli spolu s nimi nesl jejich bolest a smutek.
No, ono je toho vlastně docela dost, čím mě a snad v něčem i vás tohle Janovo kázání povzbudilo.
Sečteno a podtrženo, Jan mě vybízí, abych věřila že: 1.Ježíš je mocný,2. ví , co dělá,3 je je vzkříšení a život,4 když je se mnou , nemusím se bát a 5.spoluprožívá spolu se mnou všechny mé smutky a bolesti..
A konečně nemůžu si pomoct, ale mám takový dojem, že v tom kázání se Ježíš (a Jan, který to káže) nejen Marty, ale i mě a každého z nás ptá: Věříš tomu?
Přímluvy zaslané Ekumenickou radou církví.
– za všechny země světa a za všechny lidi zasažené koronavirem, za všechny pozůstalé, kteří byli
zasaženi smrtí svých blízkých a milovaných,voláme k tobě: Prosíme tě Pane
1.za všechny mocné tohoto světa, za členy vlád a úřadů a za všechny, kdo se snaží zabránit šíření epidemie,
2.za všechny lidi dobré vůle, aby respektovali nutná opatření, chovali se zodpovědně k
sobě i ve vztahu k druhým, nepodléhali panice, zoufalství a rezignaci, ale nacházeli potěšení a
naději v Pánu Bohu a přijetí a porozumění v kruhu svých blízkých,
3. za lékaře, zdravotní sestry, záchranáře, hasiče, vojáky a policisty a mnohé další
pomáhající profese, které přicházejí do styku s lidmi a jsou zvláště v těchto dnech vystavené náporu
fyzickému i psychickému, aby měli dostatek síly a také odvahu vydržet a nepodléhali rezignaci,
4.za děti, studenty, aby měli v této době sebedisciplínu k učení, za učitele, aby dokázali správně motivovat žáky a studenty k samostudiu
5. za církve, duchovní a pastorační pracovníky, aby i v době zavřených kostelů, měli srdce otevřené
pro lidi v jejich potřebách a mohli moudře a správně využít všech dostupných prostředků ke zvěsti
evangelia
6. za pokoru a odevzdanost celé situace Pánu Bohu, za ochranu před nákazou, za milost pokání a
novou orientaci na nepomíjející hodnoty v životě
Chvály
1.Za dar tvého slova – Chválíme tě Pane
2.Za všechny, kteří v této době nezištně pomáhají druhým
3.Za technické možnosti, které nám umožňují zůstat ve spojení
4.Za čas ticha a usebrání
5.Za dar víry, lásky a naděje
6.Za Ducha svatého, který nás spojuje v jedno
Písně k večerní alternativní bohoslužbě slova 29.3.2020
Ráno, celý den
Ref: Ráno, celý den, andělé nade mnou bdí, můj Pane. Ráno, celý den, andělé nade mnou bdí.
1. Když probouzím se v nový den, andělé nade mnou bdí, můj Pane, s Tebou jdu a šťastný jsem, andělé nade mnou bdí.
2. Samota mě netíží, andělé nade mnou bdí, můj Pane, nebojím se obtíží, andělé nade mnou bdí.
3. Když je večer a jdu spát, andělé nade mnou bdí, můj Pane,nemusím se zlého bát, andělé nade mnou bdí.
To já, ó Pane můj,
Ref.: To já, ó Pane můj, stojím tady v modlitbách.
Ani matka ani otec, ale jsem to já,
stojím tady v modlitbách.
Ani kněz můj, ani vládce, ale jsem to já,
stojím tady v modlitbách
Kdo mě z pout mých
Ref. Kdo mě z pout mých ven vyvodí, kdo ta pouta odstraní, jenom láska vysvobodí, láska bázeň vyhání.
1. Být jak strom, co plody nese, nejen listí pro krásu, být jak strom, co nepohne se, nebojí se nečasu.
2. Být jak dům na skále pevné, jako maják na moři, s kterým ani příval nehne, když se na něj oboří.
Ref. Kdo mě z pout mých ven vyvodí, kdo ta pouta odstraní, jenom láska vysvobodí, láska bázeň vyhání.
3. Pramen žití někde najít, neznat, co je únava, třeba sám, dál pravdu hájit, i když právě prohrává.
4. Kdybych pronik‘ do atomu, kdybych létal na Měsíc, jako anděl mluvil k tomu, lásku neměl, nejsem nic.
Ref. Kdo mě z pout mých ven vyvodí, kdo ta pouta odstraní, jenom láska vysvobodí, láska bázeň vyhání.
Nám Pane dal jsi slovo své
R: Nám, Pane, dal jsi slovo Své, Ducha Svého dej nám též! Ať Tebe vždycky přijmeme, Ducha Svého dej nám též!
1. Zůstaň, Pane, s námi všechny dny až na věky, Ducha Svého dej nám též. Ty jsi cesta, Ty jsi život pro nás, pro všechny, Ducha Svého dej nám též.
R: Nám, Pane, dal jsi slovo Své…
2. Všechny moci světa, když nás, Pane, týrají, Ducha Svého dej nám též, ve víře nás přece Boží síla provází, Ducha Svého dej nám též.
R: Nám, Pane, dal jsi slovo Své…
3. Stále znovu zpívám: Pane, dej nám Ducha též, Ducha Svého dej nám též, který srdce, mysl zarmoucenou pozdvihne, Ducha Svého dej nám též.
R: Nám, Pane, dal jsi slovo Své…