1.čtení Iz 64,1-9: Jako když oheň spaluje suché roští a uvádí do varu vodu, tak dáš poznat svým protivníkům své jméno. Pronárody se budou před tebou chvět. 2.Když jsi konal hrozné činy, jichž jsme se nenadáli, sestoupils, a hory se před tvou tváří potácely.3Od věků se něco takového neslyšelo, k sluchu neproniklo, oko nespatřilo, že by jiný bůh, mimo tebe, učinil něco pro toho, kdo na něj čeká.4Zasazuješ se o toho, kdo s radostí koná spravedlnost, o ty, kdo na tebe pamatují na tvých cestách. Hle, byl jsi rozlícen, že jsme hřešili, na tvých cestách odvěkých však budeme zachráněni.5Jako nečistí jsme byli všichni, všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat. Uvadli jsme všichni jako listí, naše nepravosti nás unášely jako vítr.6Nebylo nikoho, kdo by vzýval tvé jméno, kdo by procitl a pevně se tě chopil, neboť jsi před námi ukryl svou tvář a nechal nás zmítat se pod mocí naší nepravosti.7Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.8Nebuď už tak rozlícen, Hospodine, naši nepravost už nikdy nepřipomínej. Prosíme, hleď, všichni jsme tvůj lid.
2. čtení 1K 1,3-9 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista.4Stále za vás Bohu děkuji pro milost Boží, která vám byla dána v Kristu Ježíši;5on vás obohatil ve všem, v každém slovu i v každém poznání.6Neboť svědectví o Kristu bylo mezi vámi potvrzeno,7takže nejste pozadu v žádném daru milosti a čekáte, až se zjeví náš Pán Ježíš Kristus.8On vám bude oporou až do konce, abyste v onen den našeho Pána Ježíše Krista nebyli obviněni.9Věrný je Bůh, který vás povolal do společenství se svým Synem, naším Pánem Ježíšem Kristem.
Evangelium Mk 13,24-37 Ale v těch dnech po onom soužení zatmí se slunce a měsíc ztratí svou záři,25hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zachvějí.26A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblacích s velikou mocí a slávou.27Tehdy vyšle anděly a shromáždí své vyvolené od čtyř úhlů světa, od nejzazších konců země po nejzazší konce nebe.28Od fíkovníku si vezměte poučení: Když už jeho větev raší a vyráží listí, víte, že léto je blízko.29Tak i vy, až uvidíte, že se toto děje, vězte, že ten čas je blízko, přede dveřmi.30Amen, pravím vám, že nepomine toto pokolení, než se to všecko stane.31Nebe a země pominou, ale má slova nepominou.32O onom dni či hodině neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn, jenom Otec.33Mějte se na pozoru, bděte, neboť nevíte, kdy ten čas přijde.34Jako člověk, který je na cestách: než opustil svůj dům, dal každému služebníku odpovědnost za jeho práci a vrátnému nařídil, aby bděl.35Bděte tedy, neboť nevíte, kdy pán domu přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, nebo ráno;36aby vás nenalezl spící, až znenadání přijde.37Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“
Promluva
Znamení doby a jeho výzva
Moji Milí , po neobvyklém půstu a Velikonocích máme před sebou i neobvyklý advent a pravděpodobně i Vánoce. Žádné adventní koncerty, besídky, trhy se svařáky a dokonce ani žádné pobíhání po obchodech a my v kostele si nemůžeme ani pořádně zazpívat! Zůstalo nám jen Boží slovo ! A to nám dnes připomíná druhý příchod Kristův- konec tohoto světa, upozornění na to, že máme sledovat znamení doby a výzva k bdělosti!Tedy: žádné velké chlácholení.
Ale možná, že když nejsme rozptylování všemi těmi adventními nezbytnostmi a zvyklostmi, k nám toto slovo konečně pronikne trochu více a hlouběji než kdy jindy a my jej začneme brát také trochu více vážněji než kdy jindy.
Znamení na nebi vyjadřují to, že jej mohou vidět všichni, a musí ho také musí nějakým způsobem zpracovat.
I celosvětová pandemie může být znamením, jež celému světu něco sdělit. Může a nemusí. To záleží na každém z nás.
Je to znamení přicházejícího konce tohoto světa, této civilizace?
Možná, ale nikdo to nemůže tvrdit s určitostí a pokud to dělá, tak ví víc než Ježíš. Neboť |On sám říká, že o onom dni neví nikdo, ani andělé v nebi ani On, jen Otec sám. Ale všechna znamení, o kterých se mluví a která mohli lidé v průběhu dějin pozorovat jsou zde proto, aby nám připomněla realitu konečnosti tohoto světa a to, že může nastat kdykoliv. A pointa toho všeho je v poslední větě dnešního evangelního čtení: „Co vám říkám, říkám všem: Bděte!“
Teď už zbývá si jen ujasnit, co to bdění vlastně znamená!
Má někdo z vás nějaký nápad?
Asi za tím budeme hledat nějaký duchovní význam typu: být vytrvalý ve víře, nenechat se pohltit tímto světem a jeho lákadly, pravidelně se modlit, dodržovat přikázání a vyznávat své hříchy, nebýt pasivní, pomáhat druhým…..jistě, to všechno znamená být bdělým a připraveným.
Jen…mi to všechno zní tak nějak farizejsky – tohle musíš, tohle nesmíš, tohle dělej a Pán Bůh bude spokojený. Chybí mi v tom Ježíš a jeho evangelium-radostná zvěst.
Jedno z přirovnání k tomu co je duchovní bdělost-je provádět pravidelný úklid ve své duši a ve svém životě. Znamení, ať už jakéhokoliv druhu, jsou určitou pobídkou k úklidu.
Vy, kdo máte děti, určitě jste mnohokrát pronesli větu:“ Běž si uklidit pokoj“. Předpokládám, že většina vašich děti radostně zavýskne a běží uklízet, protože rodičů, které mají rádi chtějí udělat radost (nebo ne?). Ano jsou i takové děti, které jsou k této pobídce poněkud váhaví a k akci je přiměje až dovětek typu: Dokud neuklidíš, nebudeš se dívat na televizi, nedostaneš mobil, nepůjdeš na počítač a jiná podobně drastická omezení. Měkčí rodiče na to mohou jít naopak, za úklid něco slíbit.
Ale někdy nepomůže ani to a pokoj zůstane neuklizený až do soudného dne, kdy se ona drastická varování naplní.
Možná to není úplně nejlepší přirovnání, ale trochu podobně je to i s námi a se znameními doby, jež nás vyzývají k bdělosti- k aktivitě- k úklidu našich srdcí, k reorganizaci našich životů a priorit.
-Můžeme se zachovat jako ta poslední skupina dětí- nereagovat a zůstat ve svém zatuchlém nepořádku až do hořkého konce.
-Druhá skupinka dětí- pravděpodobně nejvíce zastoupená- sice něco začala dělat, ale tím hlavním motivem byl strach před následky, nebo to byla jen povinnost, kterou musí splnit, aby dostali odměnu, či aby měli klid a rodiče přestali prudit.
I my můžeme na znamení doby reagovat strachem, který nás donutí se modlit, chodit do kostela a dělat dobré skutky- jako Ivánek v Mrazíkovi. Jistě, je to lepší než nic, ale takový život není moc příjemný.
-A nebo mohu začít uklízet, protože vím, že mne rodiče milují a já mám ráda je a chci jim udělat radost(nebo aby ze mne měli radost). Nedělám to z donucení, ale z lásky.
Znamení doby mi říká, abych bděla, abych pro toho, který mne miluje a který už možná přichází, udělala cokoliv, co by mu udělalo radost, cokoliv aby se se mnou cítil dobře, cokoliv čím bych vyjádřila, že i já mám ráda jeho . Třeba…ano, se pravidelně se modlila, dodržovala přikázání a vyznávala své hříchy, nebyla pasivní a pomáhala druhým…ALE ne proto, že musím, ale proto, že chci!
Tak moji milí, je tu první neděle neobvyklého Adventu = znamení doby a je tu výzva „Buďte připravení a bděte „ , nebo li, běžte si uklízet pokoj! Jak, to už je na vás.
Přímluvy 1. adventní neděle 2020
Bůh je náš pastýř, pečuje o nás a záleží mu na nás. Proto mu předložme naše prosby:
- Prosíme o zastavení pandemie coronaviru, prosíme za lékaře, zdravotníky a prosíme za oběti zhrouceného zdravotnictví v Polsku a Rusku.
- Modlíme se za Etiopii, kde se rozhořela válka, a prosíme o svobodu pro obyvatele Běloruska.
- Pane, prosíme tě za vládu, aby měla moudrost a Boží vedení, jak se zachovat v této koronavirové době.
- Modleme se za sebe navzájem, abychom zůstali bdělými k výzvám našeho Pána a neuzavřeli se ve světě vlastních starostí.
5. Modlitby obce
Bože, ty jsi náš Otec a náš Vykupitel. Přijď nás zachránit a pomoz nám vytrvat až do tvého příchodu. Skrze Krista, našeho Pána. Amen.